Vklad (nebo také depozit) je druh bankovní operace, při které dochází k přijetí peněz od vkladatele na účet vedený v komerční bance, případně na vkladní knížku. Vklad se provádí v peněžní nebo nepeněžní formě připsáním na účet. Smlouvu o vkladovém účtu upravuje ve svých ustanoveních obchodní zákoník.
Smlouvou o vkladovém účtu se banka zavazuje účet pro jeho majitele zřídit v určité měně (pokud měna není ve smlouvě uvedena, tak účet je v eurech) a platit z peněz uložených na účtu úroky. Majitel účtu se zavazuje vložit na účet peníze a jejich využití přenechat bance. Na uzavření smlouvy se vyžaduje písemná forma.
Banka je povinna platit úrok ve výši stanovené ve smlouvě, nebo není-li sjednána, ve výši stanovené zákonem nebo na základě zákona, jinak v obvyklé výši s přihlédnutím k délce doby, během níž byly peněžní prostředky na účtu vázány. Úroky jsou splatné po uplynutí lhůty, po kterou jsou peněžní prostředky na účtu vázány, nebo po účinnosti výpovědi, Pokud nebyl vkladový účet sjednán na určitou dobu, nebo pokud byl sjednán na dobu delší než jeden rok, jsou úroky splatné nejpozději koncem každého kalendářního roku. Úroky se počítají ode dne, kdy banka získala právo nakládat s peněžními prostředky.
Pokud majitel účtu nakládá s peněžními prostředky na účtu před dobou určenou ve smlouvě, před uplynutím výpovědní lhůty, nebo pokud není ve smlouvě tato doba určena, tak nárok na úroky zaniká nebo se sníží způsobem stanoveným ve smlouvě. Nevyplývá-li ze smlouvy jiná účinnost výpovědní lhůty, tak je výpověď účinná po třech měsících ode dne, kdy písemnou výpověď majitel účtu doručil bance.
Vypovědět lze i část vkladu. Účinky zániku nebo snížení nároku na úroky se týkají pouze úroku z částky, při níž nebyla dodržena výpovědní lhůta.
